My final art piece is called 'A Tree's Youth'. Because I wanted to focus more on the environment, I thought a tree would be very impactful because currently a lot of trees are being cut down for all sorts of reasons. And a lot of factories are constantly populating the Earth with all the toxic gases they produce. Also I chose the word 'Youth' because I thought it described my artwork piece's intentions the best. In our youth, we have ups and downs. We have situations where we are happy and healthy, but have some situations where we need to be strong and overcomes them. And because trees are going through a cycle of growing, getting chopped down, growing and getting chopped down again, I though the word 'Youth' was the best.
Prácou chcel žiak vyjadriť svoj postoj a predstavivosť k modernizácií v Európe v roku 2050.
Když problémy Evropy vyřeší síly Vesmíru!
Pro tuhle práci jsem si zvolila jedno ze zadání a to „Místo, které miluji". V mé práci můžete vidět tři místa, prvním místem (nahoře, černá tuš) je vesnice jménem Kokory. V Kokorách jsem strávila mé dětství, na které ráda vzpomínám a na které zapomenout nechci a taky tam mám kamarády, za které jsem opravdu ráda, takže Kokory jsou pro mě speciální a jedno z oblíbených míst. Dalším místem (uprostřed, bílá tuš) je můj pokoj. Můj pokoj je pro mě místo, kde se cítím nejlépe, nejpohodlněji, v bezpečí a sama sebou, takže můj pokoj patří k dalším mým oblíbeným místům. A jako poslední jsem vyobrazila obydlenou uličku v Řecku. Řecko jsem vybrala proto, protože odtud pochází rodina z mamčiny strany, a i když jsem v Řecku nikdy nebyla moje srdce mě tam jaksi táhne a doufám, že se tam jednoho dne podívám a stihnu to do roku 2050. A touhle prací jsem chtěla říct, že bych chtěla a doufám, že každý má alespoň tři takovéhle oblíbená místa, kde se cítí v bezpečí a šťastný. A taky bych chtěla, abychom do roku 2050 každý o nějaké takovéhle místo nepřišli.
Evropa nakloněná všem bez rozdílu
Děti se svýma autentickýma očima snaží nahlédnout do budoucnosti našeho kontinentu. Každý má nad sebou namalovaný obrázek, který má vyjádřit představu a také přání toho, jak by měla Evropa v roce 2050 vypadat. Žáci se po společné diskuzi shodli na tom, že by si nejvíce přáli čistou přírodu plnou zvířat, dobré mezilidské vztahy a mír (ten vyjadřují holubice).
Svět byl stvořen tak, aby všichni žili v míru a měli stejná práva… . Poslední dobou to tak ale nebývá.
Brusel 2050, dobré místo pro život, Brussels 2050, a good place for life
Akryl na papier. Zobrazenie náhľadu na možnú budúcnosť. Poukázanie na to, že to nemusí byť dúhové a sladké, ale že to bude také, aké si spravíme. Treba poukázať aj na takémožnosti, ktoré sú reálne, hoci škaredé. Inak si nič neuvedomujeme kým tom nevidíme.
Svět bude v roce 2050 zcela jiný. Budete si moci zvolit,zda půjdete do ulic ve svém těle,či vyšlete svého robotického mazlíčka,který vás bude promítat z pohodlí domova.Už se nebudete muset obávat, že svůj mobilní telefon zapomenete doma,žádný totiž nebude existovat.Nahradí ho holografický pásek na ruku se vším potřebným.Ulice budou znečištěné, liduprázdné a bez života.
Má představa bydlení budoucnosti – bydlení v zeleni, bydlení v bezpečí, bydlení s vyhlídkou…do zeleně
cizelované portréty
Po dlouhé diskusi s žáky o tom, jak si představují žití v Evropě v roce 2050, jsme zavedli řeč na téma staveb. Diskuse byla natolik inspirující, že se architektura staveb veřejného života stala hlavním námětem naší práce. Záměrem bylo vytvořit inovativní a zároveň nadčasovou podobu architektury, která bude vycházet z různých současných staveb. Pro další práci byl vytvořen výběr budov reprezentujících různá architektonická pojetí jak po stránce designu, tak po stránce „užitného" poslání (divadla, nádraží budovy, knihovny atp.). V každé takto vymezené skupině budov vždy figurovala i stavba z „našeho" města – Plzně. Černobílé fotokopie staveb a jejich částí žákům posloužily jako základní stavební prvky k vytvoření koláží do originálních konceptů futuristických budov. Formát díla byl zvolen ve tvaru šestiúhelníku; inspirací byla buňka včelí plástve, respektive její dokonale symetrický tvar, který umožňuje vzájemné propojování jednotlivých buněk/výkresů a další utváření nejrůznějších obrazců. Vzájemným propojením tedy budovy mohou vytvářet celá „města", což vnáší další symboliku spojitosti a harmonie životního prostoru ve městech budoucí Evropy. Práci doplňuje abstraktní geometrické pozadí z barevných čtverců, obdélníků a černých linií inspirované neoplasticismem, a to pro zdůraznění přímočarého, přesto však svěžího a hravého stylu příštích desetiletí.
Prořezávaná technika směr EU
Systém environmentálneho poriadku v roku 2050 v Európe
Europe in our hands
When another person needs help: notice him, hear him, feel him. Show him good. Give him a hand. Don't judge, don't criticize. We are not perfect. We will never be. But working for better change shapes our humanity. By showing mutual respect and support, we can build a new Europe. Strive for a better world for all of us. World with no divisions.
Dílo je sestaveno z ilustrací, které jsou naskládané do jednotlivých písmen. Každé písmeno se zaměřuje na nějaký problém který se budoucnosti Evropy stále bohužel může týkat. Písmena mohou být skládána jednotlivě, nebo tak, jako máme na přiloženém díle. Vzniklo mnoho variant. Bohužel můžeme zaslat jen tuto jednu. Ale ráda bych vám zaslala i samostatná písmena.
Mé dílo popisuje dva pohledy na budoucnost. První pohled je, že Evropa bude vzkvétat, inovovat se a bude ekonomicky růst. Druhý pohled je, že Evropu bude ohrožovat chudoba, hladomor a kriminalita. Dobré věci nakonec převládnou. Ruce mohou symbolizolvat i soulad člověka a techniky – tyto světy nebudou stát proti sobě..
ilustrace, dívka ve velkoměstě, která objevila způsob, jak uniknout jeho šedi
Oči, brána do duše a symbol morálneho svedomia predstavuje v mojom diele harmóniu spolunažívania vo svete v ktorom sme si všetci rovní.
Žáci se pokusili ztvárnit svoji představu o vybraných evropských státech v roce 2050.
Výkres se týká všech okolností, které se teď ve ve světě odehrávají. Lidé překračují hranice mezi přírodou a naším světem, proto Evropa2050 závisí na rozhodnutí přírody a lidí.
Nenarušená čistá krajina s odkazem předků pro budoucí generace, kde se společně dobře žije lidem i zvířatům
Civilizace a její rozpínavost
Návrat k původní krajině, kterou neničí žádná doprava
Žáci zde vytvořili takovou Evropu, ve které by chtěli žít. Na díle se žáci podíleli kolektivně a každý z nich podpořil dílo svou myšlenkou. Toto dílo je shluk dětských představ o naší společné budoucnosti.
Grafická ukázka budoucnosti města 2050.
Prosba o ochranu mladých ľudí Dielo je reakciou na dnešnú dobu a súčasne nádejou do budúcnosti. Zachycuje pocity dnešnej mladej generácie, ktorá vyrastá v dobe plnej nástrah , neistoty , vnútornej samoty ,s pocitom, že ju nemá kto ochrániť. . Európa by mala v prvom rade priniesť ľudom istotu .
Haus Europa – Domov Evropa „Evropa – náš společný domov". Tuto metaforu si zvolila partnerská gymnázia Táborské soukromé gymnázium a BG/BRG Rohrbach pro svůj společný soutěžní projekt na téma „Evropa 2050". Úkolem pro žáky však nebylo obsazení jednotlivých částí domova jednotlivými státy Evropské unie, nýbrž přiřadit jim různá základní evropská práva, politické cíle a civilizační hodnoty – ať už reálné, nebo vize do budoucnosti. Toto měli žáci za úkol zpracovat metaforicky na příkladu života v domě. Každý žák dostal rámec stylizovaného bytu / pokoje a měl doplnit obsah podle zvolené zobrazované myšlenky. Společně pak byly vybrány nejlepší práce a stylizovány jako velký dům o mnoha pokojích / bytech na starou mapu Evropy, jako symbol pokroku od minulosti k budování nové Evropy. Okénka bytů jsou pohyblivá a otvíratelná a skrývá se za nimi zobrazovaná myšlenka i původní stará evropská mapa. Projektu se zúřastnilo asi 50 žákyň a žáků z Tábora a asi 400 z Rohrbachu, všichni ve věku 10 – 14 let. 21 prací bylo pak komisionálně vybráno, aby oživily „Domov Evropu". Das Gymnasium Tabor und das BG/BRG Rohrbach wählten für ihr gemeinsames Wettbewerbsprojekt zum Thema „Europa 2050" die bekannte Metapher des „gemeinsamen Hauses Europa". Die SchülerInnen waren aber dazu aufgefordert, die Wohnungen des Hauses nicht mit den einzelnen EU-Mitgliedsstaaten zu besetzen, sondern mit den Europäischen Grundwerten und den darauf basierenden – sowohl realen wie auch visionären – politischen Zielsetzungen und Errungenschaften. Diese sollten wenn möglich ebenso metaphorisch im Zusammenhang mit dem häuslichen Zusammenleben dargestellt werden. Jede/r SchülerIn bekam eine stilisierte Wohnung des Hauses zugewiesen um es mit einem Inhalt seiner/ihrer Wahl zu besetzen. Die besten Arbeiten wurden dann im großen Haus, welches über eine alte Europakarte auf einer Schulschautafel gemalt wurde, untergebracht, also das neue Europa auf das alte aufgebaut. Circa 50 SchülerInnen aus Tabor und ca. 400 aus Rohrbach, alle zwischen 10 und 14 Jahren, nahmen an dem Projekt teil. 21 Arbeiten wurden schließlich kommissionell ausgewählt, das „Haus Europa" zu beleben.
Hvezdáreň je v našom meste už viac ako 150 rokov. A určite bude aj v budúcnosti. A možno tu vtedy budú už aj mimozemšťania :-)
Koláž ze 120 děl našich studentů, která ukazuje, jak si představujeme naše město za 28 let. Tak, jak bychom ho chtěli vidět.
Jaký může mít vliv klimatická krize na evropská velkoměsta? Může se stát, že bychom Eiffelovku prozkoumávali na parníku?
Dílo obsahuje tři plátna tří studentek 2. ročníku oboru Kosmetické služby, které tvoří ucelenou koláž, na níž je možné vidět alternativy toho, jak by mohlo v roce 2050 vypadat místo, kde žijí. První obraz zachycuje pokračování naší současnosti v nezměněné podobě, jak ho známe dnes. Ten však nemusí zůstat a navazuje na apokalyptickou představu daného místa, kterou sice nikdo nechce, ale i ta je možností v případě jaderné války. Modernitu a prosperitu, klid, pohodu, hodně zeleně a věčně modrou oblohu, symbolizující naději pak zachycuje třetí obraz. Všechny tři obrazy propojuje most, na němž se také projevují ony tři alternativy. Navíc může symbolizovat i naše město Most. Takže, jaké si to uděláme my lidé?
Blaho pár lidí je zaplaceno vysokou daní. Pokrok bez konfliktu je jako svíčková bez knedlíku. Work description: Too high tax must be paid for prosperity of a few people. Progress without a conflict is like proast sirloin with no dumplings.
Alzbetka se chce bez strachu projíždět na kole s kamarády.
Malba města v krajině
Děti ze třídy se speciálními vzdělávacími potřebami nakreslily to, co si myslí, že bude v našem městě běžné (osobní radosti), co by si přály (šťastné lidi, svět bez válek) a to by mělo být součástí i celé Evropy.
Žáci se domluvili, že je pro ně důležité, aby v roce 2050 měli lidé dobré vztahy, měli se rádi a byl mír. Nakreslili mnoho lidí, kteří si spolu rozumí a žijí pohromadě. Mezi nimi je propletená květina jako symbol míru.
Místo, které miluji je ve vesnici v které bydlím. Nepozorovaně pozoruji okolní svět z koruny stromu.
Společná koláž prezentuje čtyři hlavní myšlenky – spolupráci, toleranci, mír a moderní digitální město. S žáky jsme využili rozmanitých metod práce a pracovali jsme ve skupině. Zvolené barvy symbolizují barvy z loga města Plzně, stejně tak bílé puntíky. Centrálním bodem obrazu je katedrála sv. Bartoloměje – věříme, že zde bude stát i v roce 2050 a jsme na to pyšní (propojení minulost/budoucnost). V bílých puntících jsou napsány ústřední pojmy žákovských prací, které jsou nalepené všude kolem. Žáci vidí naše město jako digitalizované, plné dronů a moderních technologií. Nezapomínají ani na ekologickou stránku a solární energie. Vše podtrhuje rámeček kolem, kde jsou vyobrazeni žáci ze všech zemí světa a společně se kamarádí a žijí právě v Plzni bez rozdílu pohlaví, národnosti a postojů.
Obrázek má představovat Evropu v budoucnosti, která má být ekologická, moderní, bezpečná a sjednocená. Také by měli lidé akceptovat názory nebo přístup k životu menšin.
Žákyně vyjádřila svůj pohled na oblíbená místa a vytvořila koláž v oku, kterým hledí na svět kolem sebe.
pole bylo, pole bude, pole vyzařující krásu a tvářící se jako mořská hladina za vycházejícího slunce
Chci žít v budoucnosti, kde jsou jsou obrovské města, mrakodrapy a dokonce budeme cestovat a bydlet i na ostatních planetách.
Krajina s létajícím autopsem
Pohled oknem do budoucnosti v symbolech – na čem nám nejvíc záleží: Mír, příroda, přátelství, láska, moudrost, moderní technologie, zachování
Ve své práci jsem se zaměřila na místo, které miluji, které propojuje celý svět, a to nebe. Každý se můžeme zahledět vzhůru a sledovat oblohu a její proměnlivost, snít, přemýšlet. Malbou jsem chtěla dopřát divákovi možnost se zasnít, zahloubat a prožít okamžik zastavený v čase při pohledu na stále se měnící oblaka.
Dílo vzniklo formou koláře, vrstvení a vystřihávání 3 papírů, tzv. 3D. Poklad černý papír velikost 29,5 cm x 21 cm, pomocí tavné pistole na několika místech vyvýšeno pomocí kousků kartonu. Přidány vystřižené papíry (tmavě modrý, světle modrý a bílý), které znázorňují oblaka. Svět bez hranic, v kterém letí nadčasové auto s křídly.
A tied human, who is no longer himself, is suffering from technology addiction. He can no longer feel much emotions and can't function properly. Therefore, he isn't considered human anymore, he's a robot. By 2050, the technology will advance even more and a lot of people migh have become addicted. Not only technology affects your brain, but your life, too. Technology is beautiful and it has a lot of colors, i.e. usages, like the ones I drew in my artwork, but the technology itself can also be addictive and manipulative and people should tackle that problem.
Dílo zachycuje pohled na řešení 3 hlavních otázek v evropském kontextu v roce 2050, a to obecně- technologií, architektury a problematiku řešení mírových otázek.prolínání tří světů, ato technologií,
We travel all over Europe
My work is about identification of the past and present time. I think the past would mostly associate with our history, in this case, Lithuania. We clearly know it from our parents' stories and closest sources. Our present time is way different than the past. Just look what kind of journey we've made! Through this time, we've invented so much, only because we could communicate easily with others. And our past hides under a cloak of nostalgia so that we can remember how it was like earlier. On the one side of the drawing, I portrayed a traditional Lithuanian. While her eyes are looking into a puddle, she remembers the good times. And on the other one – a traffic sign which represents the current atmosphere. Both sides are surrounded by the same trees, road and field. While drawing, I found out a lot about my culture and its improvements. I used watercolor and pencils to make the work.
Evropa, ve které chci žít
Peaceful life in a harmony with nature, surrounded by beautiful architecture, that creates people friendly environment.
Přání do budoucna – Čistá, plná života, jezera a rybníky…
1. okno – Město, jak jej vidíme dnes, plné aut, smogu a odpadu. 2. okno – Město, jaké bychom vidět chtěli
Téma – Kdo jsme? Popis díla: Vzešli jsme z přírody. Pro pokoj v duši potřebujeme opět s přírodou splynout.
Historická Praha
Perspektivní pohled od ulice 2050.
Město
Roboti zachraňují planetu před přeodpadkováním
Rodina na vycházce
Fotodokumentace designu domu z kartonu.
V téhle době jsou všude jen elektrárny, které ničí ovzduší. Lidem začne docházet, že je to naše planeta a začnou s tím konečně něco dělat.
Podkladom je mapa Európy s približne nakreslenými bodmi UNESCO pamiatok, na vrchu sú nalepené 4 obrázky. Každý z nich zobrazuje niečo ine- jeden zobrazuje koláž UNESCO pamiatok, ďalší je porovnaním toho ako chcem aby vyzerala Europa v budúcnosti oproti negatívam dneška, ďalej sú na obrázku budúce "technológie" + snaha o zelený svet a na poslednom je zobrazenie priateľstva, rovnosti, tolerancie…
V ROCE 2050 BUDEME NAVŠTĚVOVAT BARCELONU A SAGRADA FAMILIA BUDE DOKONČENÁ
Příběh odehrávající se kdesi uprostřed města: Zvláštní místo, které si někdo svobodně zvolil k životu narozdíl od bydlení v okolních panelových domech. Vidíme malý kousek přírody. Je tady poloprázdný stan, zajíc a medvěd na stromě, částečně zasněžený trávník. Obraz, spojením svých motivů, klade však na diváka samé otázky …
Obraz zachycuje město, ve kterém se vědecký pokrok vypořádal s ekologickými problémy. Lidé zde mohou žít obklopeni zelení, čistým ovzduším, průzračnou vodou a zároveň moderní technologií.
Sochy jsou důležité , je to významná součást města, která město zdobí a připomíná, chci, aby těšily nejen dnes, ale i v roce 2050.
Popis: Panelák v roce 2022 a 2050, jak se cítí lidé teď a jak by to mohlo vypadat v roce 2050 – spousta zeleně, čisté prostředí, auta již nejezdí po silnících, ale mají pohon na oxid uhličitý a létají vzduchem a tím je více zeleně v ulicích, protože zmizí silnice.
Ztvárnění pohodového místa k odpočinku
Collage en forma de flecha. La parte superior es el futuro en 2050, la parte inferior son las situaciones que debemos evitar.
Jednotlivé architektonické stavby reprezentují, co se v daný rok, století stalo i zůstalo na Zemi. Významné stavby Prahy jsou také součástí muzea.
Vlaječky spolu s runovým písmem (které by bylo jednotné ve všech státech) vytvářejí cesty, které se klikatí a tvoří nápis 2050. Jedná se o hledání cesty, která povede ke spolupráci a jednotě, která nikdy nekončí (nikdy nebude hotovo), ale nesmí se rezignovat. Je třeba jít neustále pomalými krůčky vpřed.
Kolektivní práce 26 žáků z 1. stupně Izabela Katrlíková 1.A, Dominika Boháčová 1.B, Lucie Mauleová 1.B, Eliška Pešková 1.B, Matyáš Senáši 2.A, Albert Šimek 2.A, Anna Mračková 2.B, Kateřina Mračková 2.B, Helena Brašnová 2.B, Viktorie Loučímová 2.B, Ela Škoulová 2.B, Nela Šolcová 3.A, Jaroslav Bradáč 3.A, Tereza Kudějová 3.A, Tereza Dittrichová 3.B, Thea Herciková 3.B, Barbora Roubalová 3.C, Tomáš Pohlot 3.C, Jiří Lukeš 3.C, David Bejvl 3.C, Matěj Netušil 4.A, Natálie Boháčová 4.A, Ema Taušlová 4.B, Kateřina Fialová 4.B, Sofie Borečková 4.C, Anna Lukešová 5.A Všichni společně – všichni táhneme za jeden provaz ! Dílo vytvořili žáci 1. – 5. ročníku. Před započetím práce jsme diskutovali o tom, jak by chtěli v r. 2050 žít, co by chtěli jinak než je dnes a co se jim naopak líbí. Nejčastěji se vyjadřovali o tom, že bychom se měli lépe starat o přírodu – zvířata, lesy, ovzduší...Zmiňovali také válku na Ukrajině a chtěli by, aby se lidé měli rádi, žíli v míru, aby na naší zemi bylo bezpečno pro všechny generace. Hovořili jsme o EU, jaké má cíle a co je pro ni důležité. Nakonec jsme došli k závěru, že to, o čem jsme diskutovali, se může naplnit jen tehdy, když budeme jednotní a budeme dělat vše společně. A tím vznikl námět pro společnou keramickou práci. Žáci vytvořili 27 postav. Každá symbolizuje jeden stát EU. Všichni táhnou za jeden provaz. Kopec s rozkvetlými květinami symbolizuje naši krásnou přírodu. Odkaz celého díla vyjadřuje věta: Mír a bezpečnost v Evropě jsou možné jen tehdy, když budeme společně ctít lidskou důstojnost, svobodu a demokracii.
výstava 3 květin chráněné skleněnými vitrínami s postavami kolem nich; v roce 2050 bude velmi vzácné vidět květiny, pouze v muzeu.
hledání a objevování nového zdroje energie – temná hmota
In Europe, we are all different. Every one of us has various cultures, appearances and languages. Orientation, race or religion doesn't describe us as a human. There's no discrimination – we are disparate, and that makes us beautiful. Deeply entrenched traditions are cared for and admired. All countries and nations are united – wars do not arise, because not only individual countries but also the whole of Europe are losing out. We support each other. Of course, problems appear all the time, the world is not perfect, but thanks to the growing innovations, we know how to solve them. Europe develops not only in the technology area, but also focuses on the state of human mind. The development of the soul and mind is just as important as the economic development of the state. All the inhabitants of Europe live in imperfect harmony.
dílo znázorňuje zelenou Prahu- náplavka se zelení využívající závlahu z řeky a dešťové vody, která se udržuje na střechách budov
Zlaté pravidlo je jednoduchá zásada vzájemnosti v jednání mezi lidmi: „Co nechceš, aby ti jiní činili, nečiň ty jim." „Jak chcete, aby lidé jednali s vámi, tak jednejte vy s nimi." Po vzoru tohoto Zlatého pravidla se někdy nazývají „zlaté pravidlo" také základní zásady pro různé dílčí oblasti vědy, ekonomie atd. (zdroj wiki). Symbolika farieb – ornamentálna olivová ratolesť – symbol mieru. Zelená farba – environmentálna zeleň. Zlaté štylizované postavy – symbol lásky.
Lidé svou činností dovedli Evropu ke ztrátám, ale nakonec ne ně čeká naděje na změnu a lepší svět.